Kterak si Václav Klaus hraje s čísly. A zarmoutil mě.

Zadívala jsem se na graf v Klausově knize "Modrá, nikoliv zelená planeta" na straně 62. A zamyslela jsem se. A to jsem asi neměla dělat. K tomu tento graf nejspíš nebyl určen.

graf - viz text

Tak půjdu přímo k věci. Pan Klaus uvádí zmíněný graf následujícími slovy:

"V debatách o globálním oteplování mluvíme o skleníkovém efektu, skleníkových plynech a zejména o oxidu uhličitém. Je-li hypotézou, že ekonomický růst (a zejména růst průmyslu) vede k vyšším emisím CO₂, pak by muselo být pravdou, že bouřlivý růst průmyslu, ke kterému ve světě mimo veškerou pochybnost dochází, musí vést k permanentnímu růstu emisí CO₂. Podíváme-li se na časovou řadu emisí CO₂ na hlavu, vidíme ale, že tomu tak není".

No tedy věta je to zamotaná, ale snad srozumitelná. Následuje graf. Je údajně převzatý z práce nějakého McKittricka a kolektivu z roku 2007. Osa x - roky. Tedy časová osa, vždy po pěti letech od roku 1950 do roku 2000. Osa y - množství CO₂, a to v tunách na hlavu, tzn. v tunách připadajících na jednoho obyvatele planety. A ejhle! Skutečně! Množství CO₂ od roku 1979 pokleslo! V roce 1979 to bylo 1,23 tuny na hlavu, v roce 2003 to bylo 1,14 tun na jednoho obyvatele planety. Vivat Klaus!!!

Spokojeně dál umývám nádobí. Máme schopného prezidenta, usmívám se s utěrkou přehozenou přes rameno... V tom to přišlo. Nevím proč, ale zamyslela jsem se. No jo... Jenomže... on ten počet hlav není konstatní. Od roku 1979 došlo k nějakému nárůstu, tedy, ehm, k nějakému, mírnému... růstu počtu obyvatel. Tedy, že ano...

Neblahá předtucha roste. Když dávám talíře na odkapání, třesou se mně ruce. Myšlenky se řítí naprosto nezadržitelně nedoporučovaným směrem.

Nedá se nic dělat, musím si přiznat pravdu: on ten růst obyvatel na planetě od roku 1979 do roku 2003 nebude mírný. Půjde o miliardy "hlav".

Třes rukou se zastavil. Jako když pochopíte, že naděje je definitivně mrtvá a odhodlaně se díváte smrti do očí...

Pevným krokem mířím ke kalkulačce a pak ke Googlu. Ach jo, krutý živote... Takže: v roce 1979 měla planeta něco přes 4 miliardy obyvatel (přesný údaj nenalézám, a pro odhad není zas tak podstatný). V roce 2003 to bylo něco přes 6 miliard. Krutý živote. Už asi tušíte. Pro důkaz snižování produkce CO₂ na planetě použil Václav Klaus vztah nevhodných veličin. Graf následně mylně interpretoval tak, že k nárůstu množství CO₂ v posledních letech nedochází, právě naopak. Což se z uvedeného grafu ovšem nedá vyčíst!

Madonna mia!

Pokud vynásobíte množství emisí na jednoho obyvatele počtem těchto obyvatel na planetě, dostanete tato čísla:

rok 1979  cca 4,92 miliardy tun CO₂

rok 2003  cca 6,84 miliardy tun CO₂

Takže "tomu tak je" -  nárůst. Žel. A to - o 39% z "původního" množství CO₂ v roce 1979. Mrzí mě to, pane Klausi. Fakt. Klima se totiž nechová ekonomicky. Je mu jedno, že "na hlavu" se počet emisí snížil. Pro klima jsou podstatná celková množství plynů. A tato množství rostou, protože se lidstvo rychle množí. Vím, že toto neslyšíte rád a regulaci porodnosti považujete za nehumánní. Těšíte se, že nás bude jako malých myšiček. Je to milé.

Moje mysl mně však připravuje další muka: kolik ještě podobně "objektivních důkazů" v knize je? A kolik potom v knize nové, která teď vyšla? Jde u zmíněné tabulky o náhodu, nebo záměr?

Další problém je působení pana Klause v české ekonomice. "Dlouhá léta jsem se zabýval analýzou časových řad...", připomíná právem pan Klaus svoji práci na straně 108. Svírá se mně žaludek.

Promiňte. Musím se vzpamatovat.