Český korupční demokratismus - totalitaritní systém jako "dřív"

       Současný režim v České republice všemožně upozorňuje veřejnost, jak totalitaritní a nelidský byl socialismus. Když se však podíváte, jak jedná dnešní režim s občanem, pak není jisté, zda jsme si polepšili. Ba téměř jistě - ne.

       Ke zločinům, které se za minulého režimu staly, přikreslila současná propaganda desítky "křivd". Československý socialismus v podání médií a současné vlády nabývá obludných rozměrů, a je už srovnatelný snad jen s řáděním Stalina v Rusku.

       Máme si totiž ZAPAMATOVAT, že tenkrát bylo špatně, a dobře je dnes. Máme se to NAUČIT NAZPAMĚT, protože vidět to tu není.

       A máme nenávidět KSČM, přátelé, protože za všechno může právě tato strana. Paradox ovšem je, že ti, kteří tenkrát zlo páchali, dávno nalezli do ostatních stran a odtud se chechtají. Mají na koho ukázat, a sami jen využívají konexe, které si tenkrát sjednali. A pokud chcete znát konkrétní jména, nahlédněte do "Analýzy" již zesnulého M. Dolejšího, která je (zatím) stále na netu - www.analyza.wz.cz

      Bývalí tzv. komunisté, jejich kamarádi a rodiny dnes tvoří nerozbitnou strukturu. Jsou to vrcholní politici, soudy, a policie též. Korumpují a jsou zkorumpovatelní. Této struktuře nejde o blaho národa, ale o vlastní majetky a moc. Tak, jako se elegantně přenesli přes inscenaci "Sametu", připravují bezpochyby už teď další divadla. Bezpečná pro jejich tlusté zadky, aby zas mohli pokračovat ve "vládnutí". Zas v jiném převlečení, to je jim přece fuk.  

       Situace je pro obyčejného občana beznadějnější než dřív, zoufalejší, než za minulého režimu. Občan totiž neznamená nic, je to jen nula, obtížný hmyz a čas od času volič.

       Spravedlnosti se málokdy dovolá, trestní oznámení na členy výše popsané mafie jsou odkládána zásadně (ostatní pak většinou, protože policie to nepochopila a radši chápat nechce), státní zástupci jsou nepostižitelní, soudci též. Média se rozplývají nad roztomilými 25 (?) pejsky, které vlastnil pan soudce Studnička. Ulice, kde bydlel, z toho musela šílet, ale o tom se nemluví a problém se neřešil... Pan soudce Tomáš Bouček, který byl nahrán, jak ovlivňuje soud v neprospěch Jiřího Kajínka, ten za nic nemůže a není podjatý; bídák je přece ten, kdo to nahrál, protože to se nesmí, přátelé... Těch případů jsou stovky, možná tisíce.

       Ve vrcholné politice se dějí prapodivné tahy, když je odvolán ministr, neví se vlastně proč, je odvolán policejní prezident, a proč - to se jen mdle tuší... Prolhaná média už nemá ani smysl sledovat, už zas nevíme, co se vlastně děje, takže ani v tom jsme nepokročili. Z obrazovky se skoro denně šklebí ministr financí, který fackuje občany a je tak mocně krytý, že si může dovolovat vše. A i když ho nenávidí většina národa, musí na něho zírat a doufat, jestli třeba neumře, jako se doufalo u soudruha Brežněva.

      Prezident nezná špinavé peníze a dělá ze sebe hlupáka v roli odborníka na klima; to už snad soudruh Milouš Jakeš plácal menší blbosti. (Shodou okolností byl Klaus právě dnes upozorněn mladíkem v maskáčích, že ve státě není něco v pořádku... A jsem zvědavá, kolik blogerů napíše, že to bylo upozornění přiměřené poměrům, což si myslím já. Asi to nenapíše nikdo. Za pár měsíců už budeme psát jen o slevách v marketech, majonéze Hellmans a co měly "celebrity" k večeři.)

       Kreatura, kterou museli hledat snad s baterkou, vám v televizi tvrdí, že musíte dodržovat pracovní návyky, a proto půjdete luxovat ven vajgly a dostanete za to sociální podporu. Vy nemusíte s těmi vajgly pracovat, to je vaše ryzí volba, že ano, neboť máme svobodu. A tudíž ty dávky nemusíte pobírat, opět máte možnost výběru. Můžete v klidu umřít hladem, máme "svobodu", ten skvělý výdobytek falešného Sametu.

       Denně na člověka hledí lhostejné tváře - na úřadě, u lékaře, v obchodě. Málokdo se vám dívá zpříma do očí; když vám stisknou ruku, jakoby vám podali už dávno zdechlou rybu v rozkladu. Ano, takhle to tenkrát bývalo, zpříma se díval jen R. Brzobohatý ve filmech. Teď se to už ani ve filmech nedělá; za úspěch si můžete počítat, rozlišíte-li vůbec, která postava byla nějak kladná. (Poučení ze současné kinematografie je "Musíme si pomáhat", bez ohledu na spáchaná svinstva - a vládnoucí garnitura si to bere k srdci.) 

       Demonstrovat se občané bojí; a bojí se svědčit u soudu: nejsou tu sice "procesy" jako za padesátých let, ale občas se stane nehoda, že ano, a proces se pak ani nestihne.

       Ostatně - vyšetřování zvlášť citlivých případů řídí telefonicky Miroslav Kalousek; dřív se to dělalo z ÚV KSČ. 

       A tak co napsat na závěr; snad popřát si krásné oslavy Sedmnáctého listopadu a vydařený ohňostroj. Tak jako býval po průvodu na počest Velikého října. Jen to datum této skvělé akce se nám kapku pohnulo, ale nenechme si tím pokazit náladu.